Ondřej Ševčík - VIS GreyGoo

Looking back I like the path I've gone and I am open to all that will come.

I know that I do not know.

Having gone through adventurous childhood with my favourite mate uncle Scrooge I started to attend University of Economics. After five years of school, while working for a brokerage company, crucial party happened. During those several days clear message came to me:
"You will never go to that school nor to that work anymore."

Smoking cigarettes while passionately debating with Petr Skala about videoart, life and "immortality of the beetle" in the attic studio of the Division of Experimental Animation was important part of my life at FAMU in Prague.

In that open-minded environment I inhabited the magic of motion picture and freedom.
During one intensive night (the night my grandma died) something asked me:
"What happens if you connect the camera to the tv and turn it against each other?"
Beautiful miracle of optical electronic FeedBack appeared in front of me.
Since then I call it VIS.

I stopped watching TV, movies, ended up reading... because I became completely enchanted with the spell of VIS. I feel it is a window to a special dimension, where the light makes love with the darkness, intelligent ocean populated by abstract entities. I feel immense pleasure to meet them and invite them over here. It is like looking into the fire - Primal Ritual. Under this label I developed interactive visual bath called EvoluCOM.

I strive to cultivate pristine visual structure which would say everything.
Although I understand it might be impossible, I can't stop trying because I believe it ennobles my soul.

I do not smoke anymore :-)

Besides all that I "have" lovely family. But that is another story...

... thinking of it now I liked uncle Scrooge for his art of freely enjoying wealth with his nephews without spoiling them :-)

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Líbí se mi cesta, kterou jsem doposud urazil a jsem otevřen všemu, co přijde. Vím, že nic nevím. Po vcelku dobrodružném dětství, kdy byl mým hrdinou strýček Skrblík, jsem začal chodit na VŠE v Praze. Po pěti letech studia během práce v makléřské firmě se odehrál jeden zásadní mejdan. Během těch několika pártydní mi přišel jasný vzkaz:

"Už nikdy nepůjdeš ani do té školy ani do té práce."

Pokuřování cigaret během vášnivých debat s Petrem Skalou o videoartu, životě a "nesmrtelnosti chrousta" v podkrovní Dílně alternativní tvorby bylou důležitou součástí mého studia na FAMU. V tom otevřeném prostředí jsem přivykl kouzlu pohyblivého obrazu a svobody. Během jedné intenzivní noci (byla to noc, kdy zemřela má milá babička) se mě cosi zeptalo:

"Co se stane, když připojíš kameru k televizi a otočíš ty dvě věci proti sobě navzájem?"

Zjevil se přede mnou krásný zázrak zvaný optická elektronická zpětná vazba. Od té doby tomu říkám VIS. Přestal jsem sledovat televizi, koukat na filmy a dokonce i číst a zcela jsem propadl kouzlu VIS. Cítím, že to je okno do zvláštní dimenze, kde se světlo miluje s temnotou, inteligentní prostor obydlený zvláštními entitami. Činí mi velké potěšení je potkávat a zvát sem k nám. Práce s VIS ve mě vzbuzuje pocity jako při pohledu do ohně či nekonečných hvězdných dálav... prvotní toť rituál.

Snažím se vypěstovat dokonalý všeříkající vizuální útvar. Přestože si uvědomuju, že to nemusí být možné, nemůžu s tím přestat. Věřím, že to zušlechťuje lidskou duši.

Už nekouřím :-)


Mimo to všechno "mám" skvělou rodinu. Ale to už je jiný příběh...

... když se nad tím znova zamýšlím, tak si uvědomuju, že Strýček Skrblík mi byl sympatický především tím, jak uměl užívat bohatství se svými synovci aniž by je přitom rozmazlil :-)